EU (opět) vyráží proti #bigtech v Digital Markets Act (DMA) a Digital Services Act (DSA).

Od Rychlofky

EU (opět) vyráží proti #bigtech v Digital Markets Act (DMA) a Digital Services Act (DSA). První má chránit konkurenceschopnost ve světě takřka ovládaném velkými hráči, druhý se týká přístupu těchto k závadnému obsahu ‘dětská pornografie, terorismus, nebezpečné produkty, atd) na jejich platformách. Porušování může vést k pokutě ve výši 10 % z globálních příjmů. 

EU se domnívá, že DSA přinutí giganty i k “odtajnění” algoritmů a toho jak věci fungují. Nechybí ani snaha chránit děti povinným ověřováním věků a souhlasem rodičů (což už dávno existuje a zároveň je to technicky neřešitelné), snaha omezit využívání “dark patterns” a tlak na to, aby platformy nahlašovaly obsah porušující zákon, opět zejména s ohledem na fotografie a videa. Pozitivní změna je, že porušování už nebude řešit úřad v Irsku, ale mohou to dělat jednotlivé země (tak trochu vítězství pro Německo a Francii). Platit vše ale začne nejdříve v roce 2024. 

DMA (Digital Markets Act) se týká společností s velkou tržní silou a snahu omezit jejich pozici – brání jim ve výměně dat o uživatelích mezi různými platformami (nevymahatelné a už dávno proběhlé) a spojování služeb. Nařizuje umožnit odstranit předinstalované aplikace. DMA, na rozdíl od DSA, je nedostatečné, selhává i v definicích předmětných firem a v praxi nic neřeší.